Nové řešení a koncepční model

V další fázi jsem se vrátil k základnímu prostorovému uspořádání. To vzešlo z mé referenční stavby.



Model vznikl z 3mm překližky na lasercutteru.

Peter Zumthor: Promýšlet architekturu

Dalším motorem k našemu uvažování o architektuře byla kniha švýcarského architekta Petera Zumthora. Nutno říci, že to byla kniha náročná, šla velmi hluboko samotné postaty navrhování dosti filosofickým způsobem. Ačkoliv mi takovýto styl přemýšlení nevadí, ba naopak se tímto směrem občas ubírám, pochopit některé z jeho myšlek dalo zabrat. Omlouvám se, že tento příspěvek je pouze textový a poněkud filosofičtější, ale nemohu si pomoct.

Již předchozí příspěvek jsem psal částečně ovlivněn touto knihou. Problém však byl, že Zumthor píše dost oboustraně. Na jednu stranu popisuje, že nemá smysl vše vymýšlet znovu a inspirace historií je nezbytná, na stranu druhou popisuje fáze, kdy se snaží utěsnit vše naučené a přijít na nové řešení. Přestože jsem pochopil, kam tím mířil, v postupu mi to moc nepomohlo.

Zumthor nastínil zajímavou myšlenku charakterizující dnešní architekturu: málo společných hodnot, které by umožňovaly velká vyjádření. Tím možná nastínil problematiku rozpolcenosti dnešní architektury, pro kterou je velkolepost kýčem, na který se jezdíme s nadhledem dívat jako na skanzen.

Myšlenky, se kterými dále pracuje jsou smysluplné a rozumné, ovšem přijde mi, že jejich realizace ve skutečné stavbě jsou (alespoň pro mě) nadlidským úkolem. Omezení symbolů, kdy stavba nemá sama emoce vyvolávat, jen jim dát volný průběh (abych parafrázoval samotného autora), aby tak zajistila upřímnost stavby mi přijde v rozporu se samotným všeobecně rozšířeným vnímáním architektury, kdy se lidé pozastavují a ptají se: "Co tím chtěl autor říci?"
Mám jen strach, že lidé jsou příliš navyklí vnímat architekturu jako součást umění a symboly a skryté vzkazy v ní hledat, že jim to činí radost, a jestli tak jen tímto snažením nevezmeme uživateli požitek z odhalování významu symbolů. Přesto je však podstatné rozpoznat účel stavby, zdali se jedná o stavbu denně užívanou nebo "zážitkovou".

Na závěr citace citace z knihy:

"Příliš to, čím jsou, než aby je změnila metafora,
příliš skutečné věci, jejiž reálnost
činí ze všech představ o nich menší věci."

(Wallace Steevens: Bouqet of Roses in the Sunlight)

Krok zpět

V další fázi mého tvoření jsem vytvořil naprostý paskvil. Musím říci, že obludnost mého počínání měla jeden prostý důvod. Prostorová nekoncepčnost. Z mé referenční stavby jsem vytáhl mnoho skvělých myšlenek, ale ta nejzásadnější mi unikla. Celkové prostorové rozložení.



Popravdě řečeno, důvodem k tomu byla zoufalá snaha o originalitu. Došlo mi to teprve na exkurzi dějin architektury. To nejgeniálnější již vytvořeno bylo. Jde jen o to, umět to najít a vhodně využít. Většina geniálních věcí vychází z pevných a kvalitně zpracovaných archetypů, nikoli chvilkového nápadu.

Na staré architektuře mě nejvíc fascinují ty stavby, které vznikali v době, kdy byly nesmírně cenné, kdy bylo náročné postavit cokoli. Tam je vidět ta nejčistší a nejupřímnější architektura, protože nad každým použitým kamenem si někdo lámal hlavu. Jestli má smysl. Nic nebylo samoúčelné, dekor byl až sekundární záležitostí a byl to spíše jen pokus, udělat stavbu o něco hezčí, spíše než a priori uvažovat o estetice stavby.

Rozbor referenční stavby

Masao Fuirama: Tadao Ando

Inspirační obrázek

www.roubenkyasruby.cz

Strukturou dřeva bych se chtěl inspirovat hned ve dvou ohledech. Zaprvé bych chtěl, aby interiér působil teplým a útulným dojmem, což dřevo dokonale umožňuje. Zadruhé jsou jedním z principů letokruhy – tedy utvoření jádra stavby a postupného nabalování dalších vrstev a prostor.

II. semestr: Ideové reference

Zadáním druhého semestru je nové komunitní skautské centrum v pražských Kobylisích.

Jako referenční stavbu jsem si vybral dům Kidosaki (Tokio, Japonsko) od architekta Tadaa Anda, kterou jsem zvolil kvůli nosné myšlence otevřenosti domu na určitou stranu a naopak uzavřenosti na druhou. Myšlenka vychází z místa, kde se na jednom místě nachází tenisové hřiště a budova nepatřící do areálu a výhled do sídliště, zatímco na straně druhé je zahrada, kterou bude třeba maximálně propojit s projektem a Ďáblický háj.

 Tadao Ando: Kidosaki house, zdroj: www.flickr.com

Tadao Ando: Kidosaki house, zdroj: thisis3d.com

Na této fotce je vidět, že dům působí jako pevnost. I to mi bude inspirací: skautská pevnost.

Make it real!

Make it real!

Tajný pokoj, část II

Ano, přestože nám to bylo oznámeno, nepřemýšleli jsme nad tím. Přesto se z chleba musel stát skutečný dům. A komplikace začali. Jak učinit obyvatelným dům s šikmými stěnami? Celkem se to podařilo. 

Samozřejmě jsem od začátku věděl, že já stará konzerva by v něčem takovém žít nechtěl a možná právě proto jsem se rozhodl nevázat se.

Úkol první, místo... Trochu opačně než se to asi obvykle dělá. Vybrat místo pro již navrřený dům. Kam se však může hodit takový dům? Dynamický, excentrický, zároveň lehce monumentální (nezapomínejte: výška 8 metrů - to už je třípatrový dům). Útes, jak neoriginální, že? Když kýč, tak pořádný: křídový útes! Jaký křídový útes? Ano, nejvyšší: Seven Sisters.

Úkol druhý, tloušťka stěn, nábytek, materiály, prostě "make it real". Tloušťka stěn 300 mm, materiál sklobeton nebo bílý pohledový beton. K útesům by se mohl hodit. (Pozn. s odstupem času bych dal na doporučení zkušených architektů a umístil to na tmavé černošedé pobřeží Islandu nebo Grónska – té bílé je tu moc...). Jinak dům byl celý zrdcadlově převrácen, což na první pohled není úplně poznat, pokud však zavítáte na La FABRIKU na FA ČVUT, u modelu si toho jistě všimnete.

Zbytek posuďte podle grafiky:

Půdorys s nábytkem

Půdorys prvního patra (grafika lvl.100)

Řez

Pohled jižní

Snad bych ještě dodal dvě ručně dělané pespektivy, skutečně rýsované, následně barvené akvarelem. Můžete zde vidět vrchol mé snahy pracovat s vodovými barvami, kterých jsem se několik let bál dotknout. Výsledek je znát.

Věřím, že se Vám můj dům líbíl, alespoň jako výsedek této prostorové hry a navštívíte naší výstavu v ateliéru 249 na FA ČVUT v Dejvicích!