pondělí 28. března 2016

Peter Zumthor: Promýšlet architekturu

Dalším motorem k našemu uvažování o architektuře byla kniha švýcarského architekta Petera Zumthora. Nutno říci, že to byla kniha náročná, šla velmi hluboko samotné postaty navrhování dosti filosofickým způsobem. Ačkoliv mi takovýto styl přemýšlení nevadí, ba naopak se tímto směrem občas ubírám, pochopit některé z jeho myšlek dalo zabrat. Omlouvám se, že tento příspěvek je pouze textový a poněkud filosofičtější, ale nemohu si pomoct.

Již předchozí příspěvek jsem psal částečně ovlivněn touto knihou. Problém však byl, že Zumthor píše dost oboustraně. Na jednu stranu popisuje, že nemá smysl vše vymýšlet znovu a inspirace historií je nezbytná, na stranu druhou popisuje fáze, kdy se snaží utěsnit vše naučené a přijít na nové řešení. Přestože jsem pochopil, kam tím mířil, v postupu mi to moc nepomohlo.

Zumthor nastínil zajímavou myšlenku charakterizující dnešní architekturu: málo společných hodnot, které by umožňovaly velká vyjádření. Tím možná nastínil problematiku rozpolcenosti dnešní architektury, pro kterou je velkolepost kýčem, na který se jezdíme s nadhledem dívat jako na skanzen.

Myšlenky, se kterými dále pracuje jsou smysluplné a rozumné, ovšem přijde mi, že jejich realizace ve skutečné stavbě jsou (alespoň pro mě) nadlidským úkolem. Omezení symbolů, kdy stavba nemá sama emoce vyvolávat, jen jim dát volný průběh (abych parafrázoval samotného autora), aby tak zajistila upřímnost stavby mi přijde v rozporu se samotným všeobecně rozšířeným vnímáním architektury, kdy se lidé pozastavují a ptají se: "Co tím chtěl autor říci?"
Mám jen strach, že lidé jsou příliš navyklí vnímat architekturu jako součást umění a symboly a skryté vzkazy v ní hledat, že jim to činí radost, a jestli tak jen tímto snažením nevezmeme uživateli požitek z odhalování významu symbolů. Přesto je však podstatné rozpoznat účel stavby, zdali se jedná o stavbu denně užívanou nebo "zážitkovou".

Na závěr citace citace z knihy:

"Příliš to, čím jsou, než aby je změnila metafora,
příliš skutečné věci, jejiž reálnost

činí ze všech představ o nich menší věci."

(Wallace Steevens: Bouqet of Roses in the Sunlight)

neděle 27. března 2016

Krok zpět


V další fázi mého tvoření jsem vytvořil naprostý paskvil. Musím říci, že obludnost mého počínání měla jeden prostý důvod. Prostorová nekoncepčnost. Z mé referenční stavby jsem vytáhl mnoho skvělých myšlenek, ale ta nejzásadnější mi unikla. Celkové prostorové rozložení.



Popravdě řečeno, důvodem k tomu byla zoufalá snaha o originalitu. Došlo mi to teprve na exkurzi dějin architektury. To nejgeniálnější již vytvořeno bylo. Jde jen o to, umět to najít a vhodně využít. Většina geniálních věcí vychází z pevných a kvalitně zpracovaných archetypů, nikoli chvilkového nápadu.

Na staré architektuře mě nejvíc fascinují ty stavby, které vznikali v době, kdy byly nesmírně cenné, kdy bylo náročné postavit cokoli. Tam je vidět ta nejčistší a nejupřímnější architektura, protože nad každým použitým kamenem si někdo lámal hlavu. Jestli má smysl. Nic nebylo samoúčelné, dekor byl až sekundární záležitostí a byl to spíše jen pokus, udělat stavbu o něco hezčí, spíše než a priori uvažovat o estetice stavby.

pondělí 14. března 2016

Rozbor referenční stavby

Masao Fuirama: Tadao Ando


Inspirační obrázek

Strukturou dřeva bych se chtěl inspirovat hned ve dvou ohledech. Zaprvé bych chtěl, aby interiér působil teplým a útulným dojmem, což dřevo dokonale umožňuje. Zadruhé jsou jedním z principů letokruhy – tedy utvoření jádra stavby a postupného nabalování dalších vrstev a prostor.

středa 9. března 2016

II. semestr: Ideové reference

Zadáním druhého semestru je nové komunitní skautské centrum v pražských Kobylisích.

Jako referenční stavbu jsem si vybral dům Kidosaki (Tokio, Japonsko) od architekta Tadaa Anda, kterou jsem zvolil kvůli nosné myšlence otevřenosti domu na určitou stranu a naopak uzavřenosti na druhou. Myšlenka vychází z místa, kde se na jednom místě nachází tenisové hřiště a budova nepatřící do areálu a výhled do sídliště, zatímco na straně druhé je zahrada, kterou bude třeba maximálně propojit s projektem a Ďáblický háj.

 Tadao Ando: Kidosaki house, zdroj: www.flickr.com
Tadao Ando: Kidosaki house, zdroj: thisis3d.com
Na této fotce je vidět, že dům působí jako pevnost. I to mi bude inspirací: skautská pevnost.